Pravidelný občasník originálního humoru

Tag: Finance RSS

Neomezeně?! Neomezeně!!! Ano, neomezeně znamená deset tisíc. A mlčeti zlato ...

Tak se nám zase vrací téma neomezeně. Ráno to začalo pobíhat po Twitteru jako objev století, chytil se toho dokonce i Ondřej Malý (bývalý novinář, nyní v ČTÚ) s tím, že to asi "operátorům bude muset vysvětlit ČTÚ". Všechno je to tak s křížkem po funuse, protože "neomezenost" se propírala už před dvěma roky (dokonce sloužila pro ironicko sarkastickou reklamu).

A to že současné "neomezené" tarify ve skutečnosti končí na deseti tisících (minutách a SMS) už také víme - viz třeba Neomezené mobilní tarify nejsou neomezené, Co znamená "neomezeně" u nových tarifů či T-Mobile: co byste měli vědět, než se upíšete k neomezenému tarifuVíce na: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/t-mobile-co-byste-meli-vedet-nez-se-upisete-k-neomezenemu-tarifu/sc-4-a-1323729/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=copylink

Musím se přiznat, že mě náhlé prozření Ondřeje Malého trochu překvapuje. Toho že "neomezeně" ve skutečnosti znamená 10 000 se nedalo nevšimnout už v květnu tohoto roku. A možná ještě předtím. Ale pokud by se čirou náhodou Ondřejovi podařilo něčeho dosáhnout, marné by to nebylo.

Prozatím ale souboj o slovo "neomezeně" pokračuje. Sledujte s napětím, jak to začnou řešit jednotliví operátoři (O2). Protože v tomto případě opět platí, že "mlčeti je zlato". Protože jakákoliv snaha, jak vysvětlit, že neomezeně je ve skutečnosti 10 000, je předem marná.

Svět kde 10 000 je neomezeně

Není pak ani divu, že na toto téma dnes jistě vznikne řada nových vtipů. A komentářů jako třeba ten následující od @wasyl1984.


„Dneska jsem vydělal 10 tisíc korun.“
„Tak to máš super. To je neomezeně peněz, že jo?!“

Věnováno lhářům z
@O2_CZ a @TMobile_Podpora.

NEVAŽ SE, ODVAŽ SE aneb nebuďte blbí, za půl roku bude další revoluce

Ráno dorazila tisková zpráva od "čtvrtého opravdového operátora" (co ve skutečnosti nemá žádnou použitelnou síť). V souladu s revoluční náladou mezi operátory se rozhodl trumfonout své konkurenty a nabídnout ještě levnější neomezené volání. Samozřejmě za předpokladu, že se uvážete na dva roky.

Lidi, neblbněte, za půl roku dorazí další mobilní revoluce a ceny půjdou opět dolů. Ne o  moc, ale o nějakou tu stokorunu určitě. A právě o to stokorunu co teď nechcete platit se uvážete na dva roky. A pro zbytek těch dvou let zaplatíte o tisíce více, než je nutné.


Pamatujete? Na časy Twistu? Nevázaného odvázání? Autor bohužel neznámý

NEVAŽ SE, ODVAŽ SE ...

FIO zprovoznilo bankovní API. A ejhle, je to zlý Google, kdo útočí na vaše finanční data!

Málokdy mám ve zvyku komentovat články lidí píšících pro stejný titul jako já, ale tady nemohu vydržet. Řeč je o Google vám zadarmo zkontroluje bankovní výpis. Je o co stát? kde to prostě nechápu. Rozumějte tomu správně. FIO zprovoznilo API pro přístup k bankovnímu účtu. A Filip Hráček zveřejnil video, ve kterém ukazuje, jak ON využil toto API ve spojení s Google technologiemi. Nic víc a nic míň.

Zmíněný článek je ale super. Za všechno může Google, všechno je nebezpečné, přístupové klíče se přenášejí nebezpečně a všichni lidi z Google se jenom třesou na to, aby si z vašich Google Docs mohli přečíst vaše bankovní data. Dokonce to končí obviněním, že tohle je vlastně nějaký temný plán Google:

Zbývá otázka, proč Google vůbec přišel s tak nebezpečným nápadem. Je to předběžný průzkum trhu zjišťující, jestli by nám vadilo, že se nám Google bude dívat do bankovního účtu?

Nějak to vážně nechápu. Asi je čas to zopakovat. FIO zpřístupnilo API pro přístupk účtům. Filip Hráček to použil pro své osobní potřeby a natočil o tom instruktážní video. Povedené video, ukazující velmi praktické věci. A ať dělám co dělám, nikde tam nevidím žádné temné konspirační plány Google k ovládnutí našich bankovních účtů. Už vůbec ne to, že by "Google zdarma kontroloval bankovní výpisy".

Nemá asi moc smysl řešit řadu dalších omylů v článku, jako naivní představy autora o zabezpečení "bankovních aplikací v mobilech". Nepochopení toho, že milionům lidí stejně chodí bankovní výpisy e-mailem v plaintextu. Nebo třeba onen oblíbený mýtus, že snad Google má právo vaše data zpracovávat jak ho napadne či dokonce, že po použití API od FIO na vás bude Google cílit podle vašich ekonomických informací. To nechme být.

Zásadní problém? Máme tady FIO a jejich nebezpečné API (pokud tedy budeme autora vůbec kdy brát vážně). A máme tady autora, který za to obviňuje Google. Tomu nerozumím.

PS: Prostudoval jsem si API od FIO, je to běžně provedené "read-only" API pro přístup k výpisům. Takže je už zjevné, že autor textu na Lupě vůbec neví která bije. A ani se neobtěžoval si o API nic přečíst.

Klasické počítače odsouzené k vymření? Možná, leccos napoví zajímavý graf

Horace Dediu z Asymco je za zajímavým grafem ukazujícím počty prodaných kusů za rok. Jde hodně daleko, začíná rokem 1975 a končí rokem loňským (poznámka, svislá osa není lineární, berte to v potaz). A právě ty poslední roky a noví hráči jsou zajímaví. Hodně zajímaví. Mobilní telefony (Android a iPhone) se prodávají "více" než PC. A neméně zajímavý je prudký růst prodeje MACů. Jediné co by svět PC ještě mohlo jakž takž oživit by bylo, kdyby se iPad začal brát jako osobní počítač :)

Zdroj: The rise and fall of personal computing

Tak nám zkrachoval Newstin, tedy. "Sort of"

Tohle mi uniklo, ale stojí to za to. Zkrachoval Newstin (= je v konkurzu), před pár lety nesmírně nadějně vypadají společnost s nesmírně nadějně vypadající technologií. Poněkud komické je to, že www.newstin.com pořád existuje. A váže se k tomu velmi zajímavé a dlouhé povídání, které možná někdy půjde srozumitelně sepsat.

Pokud si na Newstin nepamatujete, tak doporučím třeba František Vrabel: Newstin šel od vojenských technologií ke zpravodajství (rok 2009). Pak také to, že Newstin kdysi dostal ocenění Red Herring.

Má tržby 2.25 miliardy, čerpá 20 milionů z EU na "rozvoj bezplatných služeb pro uživatele"

Je to taková zvláštní situace. Jedna z prosperujících českých společnosti mající tržby 2.25 miliardy korun. A přesto čerpá 20.3 milionu Kč na "vytvoření pracovních míst ve vývoji v Brně". Je to tak, Seznam.cz dostal dvacetimilionovou dotaci z EU na pracovní místa v Brně a není to jediná dotace z EU, kterou letos Seznam.cz má v přehledu dotací.

Nevím uplně přesně co si o tom lze myslet, ale nějak mi to nepřipadá zcela správné. Na druhou stranu mě "těší", že z toho obludného evropského spolku ty peníze někdo vytahuje, protože jinak by je ten pochybný spolek dokázal utratit, případně vydat na ještě více nesmyslné věci.

Ale celé je to absurdní, pokud někdo má tržby 2.25 miliardy a rozhodně netrpí nedostatkem financí, proč potřebuje 20 milionů korun? Částku, za kterou by se možná dal vybudovat druhý Seznam?

Citát pro dnešek, pohled na žurnalistiku. Rok 2009, ale stále zajímavý pohled

Henry Luce, a co-founder of TIME, disdained the notion of giveaway publications that relied solely on ad revenue. He called that formula "morally abhorrent" and also "economically self-defeating." That was because he believed that good journalism required that a publication's primary duty be to its readers, not to its advertisers. In an advertising-only revenue model, the incentive is perverse. It is also self-defeating, because eventually you will weaken your bond with your readers if you do not feel directly dependent on them for your revenue. (How to Save Your Newspaper)

Blíží se konec SMS?

SMS zprávy, jeden z markantních příkladů služby, kde poslání malého objemu dat cenově vyhází až o několik řádů dražší, než když ten samý objem pošlete přes Internet. CTIA upozorňuje, že za posledního půl roku vzrostl objem posílaných SMS pouze o 8.7%.

Ach ty mýty o PDF ... zapamatujte si, PDF lze měnit stejně jako cokoliv jiného

"Aby si to kdejaky hejhula stahnul, opravil tam co potrebuje a zacal nekde prudit, ze je to cele jinak?"

Tohle mi tu napsal jeden z příznivců (a ochránců) Pirátů. Šlápl jsem mu na kuří oko a pokritizoval zpackané vypuštění veřejně dostupných materiálů na PirateLeaks.cz. Mluví o PDF a opakuje jeden z klasických mýtů o tom, že PDF není možné měnit.

Zapamatujte si to, moc prosím, PDF není formát, který by zaručoval autenticitu a neměnitelnost. V případě PirateLeaks jsou PDF zveřejněna bez jakékoliv ochrany. Bez jakéhokoliv omezení. A i kdyby tvůrce těchto PDF ochrany nastavil, stejně by to nebylo nic platné. Ony slavné "ochrany", které Adobe do PDF dalo, jsou už dávno překonané. A i "neměnitelné" PDF je možné libovolně změnit.

Malé české PirateLeaks.cz aneb žádný "leak" se stále nekoná

www.pirateleaks.cz se překonalo a konečně "něco" zveřejnili. To něco jsou výroční zprávy českých politických stran ukazující financování a sponzory. Rozumějte tomu správně, místo nějakého skutečného odhalení se dočkáte několika PDF, ve kterých je to, co si můžete jít přečíst do Sněmovny. Pokud navíc půjdete na PirateLeaks.cz bez https, tak odkazy na PDF nefungují. Prostě taková typicky česká ukázka toho, jak neplnit sliby, natož očekávání.

 

Not Found

The requested URL /_media/www/www/sponzori2009/cssd_2009_hospodareni.pdf_; was not found on this server.

Apache/2.2.9 (Debian) PHP/5.2.6-1+lenny9 with Suhosin-Patch proxy_html/3.0.0 mod_ssl/2.2.9 OpenSSL/0.9.8g Server at www.pirateleaks.cz Port 80

Zveřejněné informace mimochodem najdete v médiích, ta si v rámci loňských voleb dala dost práce se zdokumentováním financování a sponzorů (příklad zde). A objevila se tam řada zajímavých věcí (jako třeba Coca-Cola sponzorující ČSSD). Bohužel lidé stojící za PirateLeaks.cz nemají ani dostatek rozumu, aby získané dokumenty prohnali OCR a poskytli je ve strojově zpracovatelné podobě - nabízet cokoliv takového v PDF je úlet.

Pokud by PirateLeaks.cz bylo co k čemu, tak získané informace zpracovali do něčeho, co by ukázalo něco víc, než pár desítek naskenovaných stránek - neuškodilo by trochu analytiky, přehled toho kdo sponzoruje koho, jak velké jsou jednotlivé "dary", jaké vlastně strany mají příjmy. Nabízelo by se mnoho způsobu jak toto prezentovat v použitelné podobě, od tabulek a grafů, až po nějakou užitečnou infografiku. Ale to by nesmělo jít o malé české poměry.

Microsoftu se online stále nedaří, dalších 543 milionů dolarů mínus

CHART OF THE DAY: Microsoft Incinerates ANOTHER $543 Million Online nabízí nepříliš optimistický pohled na to, jak se daří online podníkání Microsoftu. Čerstvé finačnní výsledky (4Q 2010) ukazují další ztrátu v online aktivitách, 543 milionů dolarů. Sečtete-li všechny ztráty, dojdete k závratné částce 2.5 miliardy dolarů.

Komu vlastně (zatím) patří Facebook?

Internetová bublina (znovu) vypukla. Facebook je ceněn na peníze, které jsou nereálné a po kocovina bude nepříjemná, vystřízlivění bolestívé. Kdo je vlastníkem Facebooku? Silicon Alley Insider před několika dny dal dohromady zajímavý graf.

Komu vlastně (zatím) patří Facebook?

Facebook má možná přes 600M uživatelů. A taky je na tom možná finančně líp. A taky ... možná ...

Facebook je prostě černá skříňka. A cokoliv o sobě milostivě upustí, musíte brát s velkou rezervou. Je to asi stejně důvěryhodné, jako když někdo prohlásí, že Facebook je vhodné prostředí pro podnikání a marketing. Prostě není.

Státem posvěcené braní úplatků

Exsenátor Novák dostal za úplatek podmínku a zaplatí pokutu 5 milionů zní jako fantastická zpráva. Až do okamžiku kdy si pospojujete několik dalších informací z článku.

  • Exsenátor Novák zaplati 5 milionů pokutu
  • Exsenátor Novák dostal 40 milionů korun úplatku
  • Peníze prošly účetnictvím firmy a byly řádně zdaněny

Hádanka pro ekonomy a daňové odborníky tedy zní, kolik čistých peněz vlastně exsenátor Novák získal? Hádanka pro další úplatku chtivé nakonec ani tak neexistuje. Mají zde perfektně zpracovaný návod, jak brát úplatky. Je jenom potřeba aby úplatek by dostatečně velký, tedy aby poté co se zahojí stát, nejprve ve formě zdanění úplatku a poté ve formě odpustku, stále zbylo dost peněz na bezstarostný život.

A ona soudní podmínka? Ta je jenom taková legrace. S pár desítkami milionů korun pan Novák jistě bude zcela bezúhonným občanem i po onu zkušební dobu pěti let.

No, dobře, Facebook představuje 23% zobrazení inzerce v USA. A co má být?

ComScore vypustilo do světa informaci o tom kolik zobrazení reklamy má na triku která firma v USA. Z celkové 1.2 miliardy za čtvrletí má Facebook na svědomí skoro čtvrtinu, skoro 300 milionů zobrazení. Média to teď doslova do zblbnutí opakují. A ještě k tomu přidávají něco o tom, že Google má "jenom" 2.7% podíl.

Top 10 U.S. Online Display Ad* Publishers
Q3 2010
Total U.S. – Home/Work/University Locations
Source: comScore Ad Metrix
  Total Display Ad Impressions (MM) Share of Display Ad Impressions
Total Internet 1,284,315 100.0%
Facebook.com 297,046 23.1%
Yahoo! Sites 140,949 11.0%
Microsoft Sites 64,009 5.0%
Fox Interactive Media 48,252 3.8%
Google Sites 35,043 2.7%
AOL, Inc. 32,330 2.5%
Turner Network 21,268 1.7%
Glam Media 13,274 1.0%
eBay 8,421 0.7%
ESPN 8,261 0.6%

Parodie, ať chcete nebo nechcete. Z mnoha pohledů. Jeden je, že Facebook samozřejmě v počtu zobrazení vzrostl - ještě nedávno zobrazoval jenom dvě, pak tři a teď už čtyři reklamy pod sebou. A pokud jste si kdy na Facebooku nějakou reklamu koupili, tak víte, že během pár minut může prohučet jeden milion zobrazení. Prostě ani nemrknete a váš reklamní rozpočet je v tahu. S tradičně mizerným výsledkem samozřejmě.

Druhý pohled je i ten, že něco silně smrdí v oblasti přepočtu zobrazené inzerce na peníze. Tam to poněkud vypadá, že počty zobrazené inzerce nejsou všechno, ale u Facebooku můžeme jenom hádat - finanční výsledky coby privátní společnost nezveřejňuje. Pro rok 2009 hovořily odhady o 600 a 700 milionech dolarů. Jenže takový Google udává něco jako skoro 7 miliard dolarů za čtvrletí (Q4 2009, gross) - a v "display advertising" je řeč o 2.5 milardy dolarů, tedy stále více, než u Facebooku (jako celku).

Prostě počet zobrazení inzerce není údaj, který by cokoliv znamenal. Je hodně podobný kdysi převažujícímu způsobu měření významu webu - podle zobrazených stránek. Nic neříkající čísla. Dokud je nemáte v souvislostech. A dokud nemáte v ruce něco opravdu měřitelného. Shlédnutí stránek ani reklamy to nejsou.

 

Billboard intextová reklama začíná být už opravdu nevýhodná

Po dlouhé době jsem se podíval na statistiky intextové reklamy od Billboard - té co na Pooh.cz vytváří ty podtrhávané věci (ze kterých se dělá bublina). A ano, té co na ní asi dost často nadáváte. A zjistil jednu zajímavou věc. Věc na kterou jsem měl podezření už od loňského září - každé září dojde k výraznému poklesu příjmů z této reklamy, ačkoliv nedochází k žádné významné změně v počtech zobrazení (placené reklamy a obecně i reklamy jako takové) a ani v počtech kliknutí.

Billboard intextová reklama začíná být už opravdu nevýhodná

Zatím sice není konec října, ale září opět přineslo změnu. Až takovou, že prakticky nemá smysl s takto koncipovanou reklamou obtěžovat čtenáře. A když se podíváte na graf, je vcelku dobře viditelné, že "odměna za akci" (součet zobrazení placené reklamy a kliknutí na reklamu vs. částka z toho získaná)  v září vcelku spolehlivě klesne.

Do roku 2009 se průměrná odměna "za akci" u Billboardu pohybovala mezi 80-90 haléři. V září zjevně Billboard něco provedl, protože to náhle už bylo jenom 30-40 haleřů za akci.A pokud mám vážně brát aktuální září, tak jsme někde mezi 10-20 haléři. Bohužel se to analyzuje dost špatně, protože poskytovaná čísla moc možností analýz nedávají. A docela by mě zajímalo, jak si tohle stojí proti ostatním inzertním sítím.

Pro slevové obchody už těžko najdete název domény

Přesto vznikají další a další. Posledním přírůstkem je KupDnes.cz od Internet Infa. A udělat přehled slevových obchodů je docela oříšek, možná by to chtělo katalog slevových obchodů. Vidím velkou příležitost pro mladé a neklidné webtržníky.

EU se zbláznila, bude financovat virtuální svět

Citzalia se jmenuje nový virtuální svět, ketrý bude "simulovat práci EU parlamentu a nabídne uživatelům možnost diskutovat o Evropské unii" uvádí WSJ. Vyvíjí ho European Services Network s dotací 275 000 Euro. Což by mělo představovat 75% nákladů, zbylých 25% na vývoj uhradí ESN. 

Citzalia - proč neutrácet v EU za hlouposti

WSJ také říká, že "EU má dlouho historii v utrácení množství peněz na komunikační projekty". A nelze než to spíš nazvat vyhazováním peněz (jen pro zajímavost, na "komunikaci" je v rozpočtu 268 milionů Euro). 

Cisco kupující Skype (to mě tam trochu děsí)

Nevím co je horší. Jestli ponechání Skype tam kde je (tam se ocitlo po pohlcení eBay a vystrčením ven), nebo v rukou Cisco Systems. Podle zahraničních médií je prý Skype na prodej (včetně toho že mají IPO) a Cisco Systems je tím, kdo by ho rád koupil. Hovoří se o ceně až 5 mliard USD. Pro Cisco dost špatně stravitelné soustu, zejména s problematickým obchodním modelem a finančními výsledky, které Skype představuje.

Zhruba 560 milionů registrovaných uživatelů sice vypadá pěkně, ale aktivních je zhruba pětina. A jenom zhruba osm milionů jich platí za nějaké služby. První pololetí roku 2010 Skype udává obrat 406 milionů dolarů a příjmy ve výši 13.2 milionu dolarů. Není to špatné, ale rozhodně to není na pět miliard prodejní ceny. A uz se základy matematiky je dost jasné, že 5 miliard tak jedině kdyby ještě fungovala internetová bublina.

Google investorem Zynga

Přes 100 milionů dolarů zanivnestoval Google do společnosti Zynga, ta dlouhodobě patří k špičce v sociálních hrách na Facebooku a známá je i z MySpace.com. Informace o investici se poprvé objevila na serveru TechCrunch a není potvrzena ani jednou ze stran. Co to znamená pro Google a herní svět se můžeme jenom dohadovat. A jak to souvisí s plány na Google Me je taky jednou z dost podstatný otázek. Rovnice Google Wave + Google Buzz + Orkut = Google Me by tak mohla získat nový podstatný prvek.

Zynga by měla poskytnout své hry jako základní součást nové Google platformy pro sociální hry propojené s existujícím službami Google a komunikačními kanály. Zajímavý rozměr by získala i možnost zpřístupnění her Zyngy na Android mobilní platformě.

Google se do oblasti her vydal už počátkem tohoto roku koupí Labpixies (malé vývojářské studio) a pokud se podíváte na volné pozice, naleznete games product manager

Zynga je herní (sociální) gigant s tržní hodnotou odhadovanou mezi 4 až 6 miliardami dolarů - bez Facebooku coby sociální (a virální) platformy by nebyla schopná této pozice dosáhnout, natož si ji dlouhodobě udržet. Spojení s Google by umožnilo zbavit se "závislost" na Facebooku.

Mrhání penězi na Open Card pokračuje v podobě absurdní reklamy

Pošramocenou pověst Open Card, projektu do kterého zahučelo 880 milionů korun bez praktického výsledku, chce opravit firma Haguess. A dělá to typicky amatersky - po Praze visí billboardy, které Open Card označují za "NEJLEVNĚJŠÍ KARTU". Každého občana Prahy už přitom na vyplýtvaných penězích stála víc, než by kdy byl ochoten za zbytečný a předražený projekt zaplatit. A pokud si uvědomí, že město plánovalo spálit na tomto projektu celkem 3 miliardy korun, tak je pachuť z "nejlevnější" karty ještě větší.

Open Card = nejdražší karta

 

Open Card - jenom lži, lži a plýtvání penězi daňového poplatníky

TZ: Alza.cz potvrzuje pozici lídra českých internetových obchodů

V článku Internetové obchodování ožilo až na konci roku jsem se věnoval mimo jiné i Alza.cz. Už v té době jsem měl  k dispozici celková čísla, ale po dohodě s Alzou jsem je do článku nedával. Alza.cz je nyní zveřejnila, takže se můžete mrknout na to, jak si Alza.cz stojí. Kompletní tisková zpráva je na JustIT.cz - go.justit.cz/cfmkq

Obrat Alza.cz v mil.Kč bez DPH

Počet vyřízených objednávek v Alza.cz

Internetové obchodování ožilo až na konci roku

Hospodářská krize je prý v Česku opožděná oproti "vyspělému" světu. Co to znamenalo v roce 2009 pro české internetové obchody? Jaký obrat měl Mall.cz po velkých potížích spojených se zaváděním nového informačního systému? A něco málo o tom, co české internetové obchody čeká v roce 2010.

Další článek na Lupě. A snad se mi do něho podařilo získat pár grafu a čísel,  která (prozatím) nikde jinde dostupná nejsou.

Wikipedia a direkt marketing. Cíl? Získat 10.6 milionu dolarů

 Provozovat Wikipedii stojí 9.4 milionu dolarů ročně. Ty prozatím Wikipedia získávala od organizací i jednotlivců - konce roku 2009 zahájila kampaň, která by měla zajistit 10.6 milionů dolarů - direkt marketingová kampaň oslovuje přímo uživatele. A nejsou oslovení nikým jiným, než jedním ze zakladatelů, Jimmy Walesem.

Wikipedia potřebuje peníze

“Imagine a world in which every single person on the planet has free access to the sum of all human knowledge”.

Otázkou zůstává, jestli právě Jimmy Wales je ta správná tvář k výzvám o dobrovolné příspěvky. Je příliš kontroverezní a provázený několika skandály, které z něj nedělají vhodnou osobu. Spíš než jeho vlastní heslo na Wiki doporučují zábavné čtení na Uncyclopedii - Jimbo Wales. Obě verze, tu cenzurovanou na Wikipedii i tu "necenzurovanou" na Uncyclopedii, je ale nutné brát s rezervou. 

Online inzerce lépe cílí ale není vždy zisková

An MIT Sloan School of Management professor offers a cautionary note to merchants and others who think they can get better results at a lower cost by advertising on the Internet instead of through more traditional media: Be careful what you click for.

According to MIT Sloan Assistant Professor Alessandro Bonatti, the same search and other technology that has certainly enabled advertisers to target particular audiences, such as men between 25 and 35 years old who work on Macintosh computers, is also creating greater on-line competition for the same audience, thus reducing the profitability of advertising on any targeted web site.

Jako všechny analýzy i názory, i tento je potřeba trochu nechat uležet v hlavě. Pak možná zjistíte, že na tom něco bude. Pokud všichni budou umět tak skvělé cílit na úzkou cílovou skupinu, nikdo nebude mít konkurenční výhodu. To je asi těžko zpochybnitelné. A plyne z toho i to, že nebudou schopni prodat exkluzivitu, ale prostě průměr, to co dělají všichni. Ostatně, dlouhodobě klesající příjmy z inzertních sítí to nejspíš potvrzují. Byť u některých sítí mám podezření, že uměle snížily příjmy svých členů (zejména ty české), aby dokázaly přežít. 

Skeptik bude namítat, že u Google modelu cenu určuje trh. A za některé inzeráty (slova) se platí (mohou platit) "závratné" sumy. Jistě, ale MIT nemluví o platbách ale o ziskovosti, profitabilitě. 

Rozdělení příjmů v hudebním průmyslu aneb najděte piráty

Je to mnohokrát zdůrazňovaná skutečnost - příjmy se v hudebním průmyslu rozhodně nedostávají ve valné míře k těm, kteří celý hudební průmysl živí. Na Haha.nu dnes nabídli hezké grafické vyjádření. Můžete ho samozřejmě zpochybňovat, zejména pro neuvedení nějakého toho vědeckého zdroje, o který by bylo možné se opřít. Ale vcelku to odpovídá tomu, co jsem kdy na podobné téma četl. A graficky to prostě vypadá dobře. A teď mi ale řekněte, kde je v tom vidět nějaké to pirátství. 

Rozdělení příjmů v hudebním průmyslu
Zdroj:  Slicing the pie – Music industry

Vlastně nebudete skoro nic dělat. A vydělávat budete 5000 USD měsíčně. Návod vám ale pošlou za 2USD

Kolik lidí se asi nechá nachytat na takovýhle inzerát? Kdo by nechtěl vydělávavat až 5000 USD, sedět doma u počítače a vlastně nic moc nedělat. A samozřejmě je to ještě zaštítěno takovou autoritou jako Google. Vede to na Mary's Money Blog, což není nic jiného, než krásná ukázka oblbovacího marketingu. A "Google Biz Kit" si pochopitelně už musíte koupit :) Hádejte kdo na tom asi nejvíc vydělá?

Vkládejte linky do Google a zázračné výdělky...

Výdaje do internetové reklamy v roce 2008 - největší inzerenti

Internetová reklam - Výdaje 2008
Výdaje do internetové reklamy, největší inzerenti, zdroj: AdMonitoring (miliony Kč)

Piráty odpojí, ostatní budou platit daň z hudby

Warner Music Group plánuje uvést do života plošné zdanění za stahování hudby v podobě 5 dolarů přidaných k účtům zákazníků poskytovatelů internetového připojení. Warner a další nahrávací společnosti tak chtějí kompenzovat nelegální šíření hudby. To je podle jejich vlastních propočtů zodpovědné za "ztráty" ve výši miliard dolarů. A právě zavedení platby skrz ISP by prý přineslo až 20 miliard dolarů ročně.

Jim Griffin, kterého Warner najal na šíření tohoto nápadu, vcelku správně uvádí, že "ideálně, hudba se bude tvářit jako zdarma". Pokud se podobný plán podaří prosadit, přidá se k již existujícímu šílenému poplatku za paměťová média, kopírky a některá další zařízení - již tam se platí plošené zdanění bez jakéhokoliv reálného opodstatnění.

Pro ISP má Griffin vskutku skvělý přesvědčovací nástroj - případně placení by je mohlo zbavit právní zodpovědnosti z nelegálního šíření hudby. Jinými slovy, k zastrašování obyčejných lidí si přidejte ještě klasické FUD zaměřené na internetové poskytovatele.

Určitým způsobem ale není navrhované řešení špatné - musel by se ale opravdu splnit předpoklad, že hudba bude skutečně (všechna hudba) dostupná na Internetu, zmizí nesmyslné požadavky DRM a bariéry omezující její použití pouze na určitém  hardware či software. A dojde k změně zákonných norem tak, aby jakákoliv hudba, zejména ta opatřená na běžných nosičích, mohla být bezproblémově převedena do digitální podoby a používána. Otázkou samozřejmě je, nakolik by měl podobný poplatek být plošný a pro každého, protože to je nejspíše řešení, ke kterému se Warner a ostatní budou snažit dospět.

Jakkoliv bych byl ochoten o podobném řešení uvažovat, stále je zde velké množství otazníků. Jaký vliv to bude mít na hudební průmysl? Jak se to projeví na možnostech "malých" hudebních aktivit, nebude to nakonec výhodné jenom pro mamutí nahrávací společnosti? Jak budou peníze distribuovány, nebude se opakovat současná situace, kdy různé OSA (a další nesmyslné útvary) distribuují peníze jenom vybraným jedincům? Řada dalších otázek vás určitě napadne.


( page 1 of 2 ) Older articles >>> ( number of articles: 33)



REKLAMA

POOH.CZ na sociálních sítích





RSS a tak podobně