Pravidelný občasník originálního humoru

chlívek Biking

Něco málo o ježdění na kole. MedvídekPů po mnoha letech opět objevil kouzlo tohoto druhu pohybu.

Jedu za páterem! (h/.h)

Loučení bolí,když když je skutečné. A přitom právě loučeni, odtržení se od něčeho může být lékem na cestu dál, pro další radostná setkávání. Úsměvné, vždyť se loučíme každý den pro ten příští, kéž v plnosti života.

Jedu za páterem! (g/..)

Vůbec se nám nechtělo tak skvělé ubytování v chatičce opustit, pršelo. Z toho uplakaného dne 22. července nemám jedinou fotku, přestože jsme se posunuli z Baumes les Dames až do Dijonu. Alespoň že nás cyklostezky vedly podél vodních kanálů, tedy po rovince. Chvílemi se vyjasnilo, ale nedalo se na to spoléhat.

Jedu za páterem! (f/..)

Ráno 20.července šel ruku v ruce se mší úklid prostoru kostnické farnosti, kterou jsme po dvě noci a dny obývali. Při uklízení jsem si zpívala nadšením. Nadnášelo mě vidět, jak se páni a kluci chopili košťat a hadrů, po umytých parketách chodili s respektem k ženské práci – tedy v ponožkách... No paráda. Matka naše+! může mýt ze svých dětí radost. Provázela nás dál, teď přechodem z Německa do Švýc

Jedu za páterem! (e/..)

Ráno 18. července po mši mě bike-poutníci podezřívali, že chci v kostele Sacré Coeur v Bregenz u sester karmelitánek zůstat. Ale já jsem jen potřebovala déle setrvat ve vděčnosti před Nejsvětější Tváři zanechané na roušce (napodobenině) od sv.Veroniky. Trochu mě vyděsili takovým vtipem, vždyť máme společnou cestu. A brzy den volna k poznávání.

Jedu za páterem! (d/..)

Usínala jsem sice blažená, jaké má náš národ český báječný kluky, kteří umí nejen šlápnout do pedálů, ale i škrábat brambory - vše k větší cti a chvále Boží. Jenže při pohledu na místnůstku, kde nás mělo šest ženských spát, už jsem neblaze tušila, že se moje tělo řádně naštve. Oprávněně, zasloužilo by si přece jen lepší zacházení..

Jedu za páterem! (c/..)

Jak jsem lehla, tak jsem se 14. července probudila. Trasa předchozího dne se na mě přece jen taky podepsala. Myslela jsem si, že ani nevstanu. Všichni kolem už štrachali ve svých batozích, šuštění igelitek mě poránu dráždilo více než chrápání, které jsem tu noc vůbec nezaznamenala. Možnost vypadnout pod širák jsem prospala jak kámen.

První kolo je nejlepší kolo

Dneska už se tomu nedalo odolat. Kolo dole z věšáku, doolejováno, dohuštěno, počítač už nemá žádnou baterku, brzdy brzdí a všechno dělá co má, takže nic nebrání tomu, vyrazit. První kolo je prostě nejlepší kolo. Pocit, který se nedá popsat.

Teď se ještě někdy dokopat k využití nějaké chytrého software v Androidu nebo N900 pro záznam trasy a bude to dokonalé. Prozatím ten malý dnešní zahřívací okruh naklikaný ručně. Doporučím z něj Ostrov Štvanice a tamní vodní elektrárnu. A nedoporučím cyklostezku v Hloubětíně. Je z ní korzo pěších chodců co tam vyrážejí na procházku po obědě a vůbec nechápou, že je to cyklostezka. Ona ostatně brzo dopadne dost zoufale, po obou stranách se staví věžáky a silnice k nim zruší možnost bezstarostné jízdy

Tříska Dřevěného Muže (DM)

Kde ty loňské výsledky jsou! Připomínám si vždy po roce, když bych měla – chci předvést výkon v čase. Měla – to z hlediska cti přespolního sportovce. Chci – pod opratí štvavé ješitnosti.

Tak tomu říkám stárnout proti hodinovým ručičkám! (4/4)

Když se dvě ženský perou, tak to syčí a lítaj chlupy. Na kole to vypadá asi tak, že nechávají zástupce silnějšího pohlaví za sebou a svaly jako ocelové struny si nezadají s konstrukcí kola. Mno, to zas trochu pře(d)háním..

Tak tomu říkám stárnout proti hodinovým ručičkám! (3/4)

Ne každá zdánlivá kopa změny je na obtíž. Oproti loňsku jsem se zhoršila v běhu přesně o minutu. A díky Bohu, ani letos jsem nevzdala. Všechno mě bolí, ale už je to radost. “Nevím, proč mi to připadá, jako by už bylo po akci,” přemítám nahlas. “Ještě kolo!” probírá mě Jarka. Je to jako budíček na povinnou rozcvičku ranní.. A my už máme málem před obědem, slavným společným gulášem účastníků DM.

Pozvánka - ZVIČINA 2005 - sobota 7.května 2005

Zkuste se trošičku zamyslet, co si lidé mimo naši branži myslí o nás, lidičkách od počítačů a od elektriky. Ano, jsme často označováni za suchary a bubáky. ... a tak jsme si takhle jednou sedli a řekli, že těm lidičkám okolo předvedeme, že nějakých 13.6km do kopce nemůže naše sezením trénovaná těla v žádném případě zdecimovat. To bylo někdy před 12 lety. ... pokud se ptáte kde a co a jak, zkuste mrknout na www.zvicina.cz  ...

Kolmo kolem okolo - sobota, venku nádherně!

Kateřina na konci cestyTohle se fakt nedá, nevyrazit. Prozměnu v plné sestavě - takže taky úměrně méně než včera, necelých devět kilometrů (mapička).

K. má totiž chudák poněkud malá kolečka a i když tam má přehazovadlo, ušlape se jednoho dne k smrti. U Kyjského rybníku jsou davy rybářů. Cyklistů zatím málo, tamní hospůdky vypadají zavřeně. Kyjské nádraží je pořád stejná zbořenina a auta pořád stejně smrdí - takže pokud se jim může člověk vyhnout, tak je to jediné rozumné řešení. A uplně jsem se zapomněl podívat, jestli je Hořejší rybník pořád vypuštěný nebo ne. Minulý týden tam totiž dělali výlov - což mi přišlo jako docela legrační záležitost.

Kolmo kolem okolo - prvních jarních 15 kilometrů a hádanka

Chybělo mi to jako praseti drbání. M. na kolo potvůrka nechtěla, i když to nejprve říkala, takže jsem vyrazil sám (mapička). Nahoru do Letňan a zpátky - ten kopec dolů, ten jsem si prostě nemohl odpustit. Při té příležitosti vřele doporučuji obrovské díry, ve kterých bude později Metro. Bobovou dráhu, okolo které postupně upravují okolí. Zkratku okolo hokejové haly kam fakt nesmíte skoro s ničím (tu tabuli si nenechte taky ujít). Jinak řečeno, už to je zase tady, bike.pooh.cz zase trochu ožije.

A když už jsem se tak rozjel (na kole i vůbec), víte co to je na následující fotce? Nachází se to pochopitelně nahoře vedle silnice do Kbel (vpravo, když budete chvíli pokračovat, dorazíte k leteckému muzeu

Co to je?

Když už vylezu na kolo... tak začne pršet...

Letos to s tím ježděním dopadlo... Léto začalo slibně, pak se mi podařilo tři týdny marodit, pak mít dva týdny dovolenou. Pak rozlítané září a kus října, na což zase plynule navázaly dva týdny marodění (a pohled na výplatnici mě včera málem zabil). A dneska, jen vytáhnu paty a ujedu tři kiláky (mapička) začne hnusně studeně pršet. A to jsem chtěl aspoň tak deset, takové menší kolečko, uplně mám po tom pohybu absťák.

Totálně šťastná! Udělala jsem Dřevěného muže. (3/3)

Z celého triatlonu mi nejmíň strachu nahánělo kolo. Můj trek BlackBird dosud neselhal. Bylo mi dokonce i to jedno, že ostatní pojedou povětšinou na silničce.

Kolmo kolem okolo aneb ať žije zdravotnictví

Jo, je to bída. Na kole jsem nebyl už aspoň dva týdny. Dnes jsem nechal v lékárně okolo pětikila. Prostě některé vymoženosti našeho zdravotnictví nejsou plně hrazené. Pár dalších týdnů budu vedle antibiotik vtipně polykat ještě nějaké další vymoženosti. K antibiotikům jsem byl navíc vtipně upozorněn, ať se nesnažím moc vyskytovat na sluníčku, neb by to mohlo mít nepříjemné vedlejší účinky. Taky jsem si početl v papírcích z krabiček. A i kdyby mě potkalo deset procent vedlejších účinků co ty věci mají... No raději na to nemyslet. Člověk chce být zdravý a fit....

Překročení hranice – cesta k sobě (5/5)

Na cestě z Lanžhotu, jsem hodila gumycuk za dvojici přede mnou. Jejich rychlost a nechat se táhnout až do Břeclavi mi přišla docela vhod. Už nevím, v kolik jsme do ní vjeli.

Překročení hranice – za rodinou (4/5)

Říkají: Ryba po třech dnech a návštěva smrdí, a tak jsem s návratem z domova domů neotálela.

Překročení hranice – za rodinou (3/5)

V následujícím textu prosím nehledejte význam v rychlosti ani v kilometrech. Podstatné pro mě bylo překročení hranice.

Překročení hranice – za rodinou (2/5)

„Nechám na uvážení slečny, nebo paní, zda bude pokračovat,“ pravil mladý policista starouškům neméně mě vyděšeným, někam nám přes rameno. Hrůza z hanby, jestli si řekne o občanku, povytáhne mi z peněženky, odveze mě na stanici...

Překročení hranice – za rodinou (1/5)

Nápad vyjet za příbuznými mi zrál v hlavě už pěkně dlouho. Babička zemřela v roce 1996, od té doby jsem se na Slovensko nevypravila. Chtěla jsem to už jednou jinak, svým způsobem, nezávisle. Můj koník trekbike Black Bird dosud díkybohu neselhal.

Ministr Šimonovský navrhuje: Češi by měli víc jezdit na kolech

Jízdní kolo by se v Česku mělo stát dopravním prostředkem budoucnosti. S tímto návrhem přišel na včerejší jednání vlády ministr dopravy Milan Šimonovský. Nelíbí se mu, že Češi stále dost nevyužívají cyklistiku jako způsob přepravy. Ministr se proto rozhodl tento stav změnit. S jeho záměrem na budování dalších cyklistických stezek včera souhlasili i ostatní ministři. [Lidové noviny, 8.7.2004, České Noviny]

Kolmo kolem okolo aneb včera jsem už skoro nemohl

ŽižkovKolo jsem trochu v minulém týdnu zanedbával. Zato včera, včera jsem si to vynahradil. Vlastně to začalo už předevčírem. To se mi zachtělo se podívat na Staroměstské náměstí. Takový malý okruh nestojící za řeč. Co ale stálo za řeč, byl včerejšek. 38 kilometrů. Nepochopitelně jsem při třech posledních měl pocit, že snad už nedojedu domů. Místem, kde jsem to "otočil" zpět, byly Klánovice. Už strašně dlouho jsem se totiž chtěl podívat na ty lesy co jsou okolo nich. A musím konstatovat, jsou skvělé (mapička, pozor poněkud nadměrná). Ale domů jsem nakonec dojel. A ráno když jsem se probudil.... bolelo mě uplně všechno.

Takže jsem to dneska jel rozhýbat, po práci, to je tak akorát čas na dvě hodinky na kole. Takže z toho nakonec bylo jen kiláků dvacet (na golfové hřiště v Letňanech a zpět, to už znáte z dřívějška, s jedinou změnou, tam přes Černý Most a Satalice).

A pak že věk není než číslo

Ale řeknu vám, že po 50tce je cítit každý rok,“ říkal mi mezi záběry do šlapek favorita dobrý šedesátník.

Kolmo kolem okolo aneb jen tak...

Kolmo kolem okoloNějak jsem to kolo v poslední době trochu zanedbával. Včera jsem místo ježdění na kole jel na tři hodiny courat po obchodech v Letňanech. Dneska mě vytáhla na kolo Kiwi (+Kulturista). Sedmnáct kiláků (mapička). Osvědčená cesta na vojenské letiště Kbely. S trochou štěstí se nám ho podařilo přejet napříč (nezkoušejte to, sekali trávu, takže byla výjimečně otevřená vrata). A pak hezky zadem ke golfáči (s překvapením jsem tam našel Koťátko, takže jsem dneska dvakrát tolik spokojený). A okolo letňanského letiště zpátky (doporučuji). Nejlepší je samozřejmě sjezd dolů od garáží Klíčov.

No. A zatímco do kopce mě K+K spolehlivě předjížděli, na rovině zůstávali kdesi daleko vzadu. No můžu já za to, že po rovině jezdím rád rychle a dlouho rychle? A že na kopce nejsem?

Další samohyb na obzoru : Trikke

Už je to tak, lidská nápaditost nemá žádná omezení. Přichází kříženec mezi koloběžkou , kolem a ví bůh čím - Trikke. No pushing. No pedaling…just Rock 'n' Roll aneb žádné odrážení, žádné šlapání, přesto to jede.

Kolmo kolem okolo aneb na kole volit :)

Tak to mám za sebou. Do urny jsem vhodil jeden lísteček (ODS, klidně to prozradím). Prozatím to tam vypadalo vcelku prázdně, ale cestou jsem potkával lidi s povědomou modrou obálkou. Využil jsem to k malému kolečku na kole, takže teď je mi vedro až běda a utírám opožděný pot.

Kolmo kolem okolo aneb menhir pořád stojí tam kde předtím

ouhaRáno v jedenáct (tedy pokud tomu mohu říkat ráno) jsem se probudil do nádherného dne. Jestli na to něco platilo, tak ono kouzelné anglické slovíčko georgeous. Takže to pochopitelně znamenalo odpolední kolo. Čtyři hodiny venku, 29 kiláků (mapička, bacha trochu větší) - Hrdlořezy, Letňany, Ďáblice, Dolní Chabry a zpět. Já sice už menhir v Chabrech viděl, ale Honza ne. A když už je to jediný pražský menhir. Minule jsem k němu jel ovšem přesně opačně.

Menhir pochopitelně stále stojí. Hangar1 v Letňanech má bohužel v sobotu jenom do 13:00, takže jsem se nemohli podívat na tamní RC modely. Občerstvení má naštěstí otevřeno. A cesta dolů od autobusových garáží (to je na mapičce ta klikatost vpravo) je jedním z mých oblíbených sjezdů.

Kolmo kolem okolo aneb počasí na ....

Ne, nebudu říkat na co je nedělní počasí. Ráno to byla mizérie. Po polední to na chvíli vypadalo, že se to rozežene a dokonce svítilo sluníčko. Do toho ovšem pršelo. A ta zima, fuj. Na kolo jsem tedy nakonec nešel. Místo toho jsem jel do Hájku za Ludvíkem autem. Bylo kluzko a pršelo. V Ludvíkově počítači jsem našel spoustu Adware a dialer zvířátek, co tam neměly co dělat. Hlavně ten dialer mi dal zabrat - nechtěl se nechat odstranit. Ludvík má mimo nového Divokého vína také osm dní nové hříbátko. Malý Matýsek, což není hříbátko, ale klučina k pohledání, se mě nejdřív polekal a strašně břečel. Za půl hodiny ho to přešlo a smál se na mě. Cestou zpátky jsem nedbal oznámení o uzávěře mezi Dubčem a Koloději a jel kratší cestou.

Kolmo kolem okolo aneb tomu počasí nelze odolat

Než se to počasí zase zkazí a nebo nebudu mít čas jezdit, tohle se prostě musí využít. Už je to na krátké kalhoty i krátké tričko bez bundy. Absolutně skvělé a  neodolatelné. Dnes jsem tudíž neodolal na něco přes 19km (mapička) - a pokud se na mapičku podíváte, najdete v Kyjích-Aloisově rybník a na mé cestě podivný ocásek - to je tamní velmi příjemná hospůdka. Dal jsem si obvyklou kombinaci - smažený sýr a pivo.

M. z Č.M. má stále odpolední, takže jsem si to malé kolečko na kole dal opět sám. Smůla smůloucí.

Kiwi si prozměnu půjčila druhé kolo, to na kterém jezdí Johnny. A pokud vcelku (vcelku jako pohromadě) dojede domů do Hloubětína, tak se na ní prý o víkendu chystá jakési ježdění. Já se o víkendu, v sobotu, chystám na avizovaná Bahna 2004. Akreditace mi už dorazila, takže bych měl mít dobrý základ pro focení.


( page 1 of 3 ) Older articles >>> ( number of articles: 64)



REKLAMA

Články e-mailem

Stačí zadat e-mail

a Feedio se už o vše postará

IT/C zprávy z JustIT.cz

:::ERROR in parser::-2147012866:::System error: -2147012866. :::URL=http://www.justit.cz/wordpress/feed/

POOH.CZ na sociálních sítích







RSS a tak podobně